středa 14. srpna 2013

Bittersweet symphony.

Na tenhle track jsem narazil úplnou náhodou a chytl mě na první poslech. Pravda, ten podmaz od The Verve je sám o sobě chytlavej a dělá hodně. Text to celý skvěle doplňuje a tak to teď jedu pořád dokola. 

This is my story, my struggle, uh
My bittersweet symphony, my pain, check it

[Verse 1]
Food getting lower, money coming slower
Damn land lord keep bitching cause you owe her
I'm too afraid to grow up, I pray to God I blow up
And roll up in something foreign where the front doors go up
I wonder if my peers could hear my prayers
The only nigga got me scared is the man upstairs
When my back against the wall, I'mma face my fears
I'll swallow my pride 'fore I swallow a tear
Cause I be going hard, Stevie on his job
I'm praying until something happen, I'm answering to God
These wolves got me scarred
I try so hard to survive, guess just to prosper gotta strive

[Verse 2]
Then I hit the stage, all gone and blazed
Everybody know my name and the song I sing
I rejoice my pain and they doing the same
And the haters gonna hate, I'm just doing my thing
Got my bad bitch with me she so dangy
Said she love ASAP cause we so tangy
Living life fast so I feel like kids
And I'm blowing up fast so I feel like B.I.G
With the Super Nintendo, Sega Genesis
Now we doing deals with the major businesses
Get a little change, niggas feel a little strange
Uh-oh truck flow, pull off in a range
Niggas say I changed but I'm living it up
Shit if money didn't change you, you ain't getting enough
Fuck coppin a car, I'm Tryna fly to the stars
Smooth on the moon and I be mobbing to mars
Niggas say I'm ill, y'all ain't telling me shit
Nights that I cried, y'all ain't help me with shit
Ooh now my money change drastic, The coupe do gymnastic
The doors lift up and the roof do a back flip
Zooming through traffic, probably with a bad bitch
Slash actress soon we on our way to Saks Fifth
Life was so tragic, all of that was past tense
Now I'm living lavish, this got to be magic

[Outro]
If I should die before I wake
Pray the lord my soul to take
As I lay me down to sleep
Pray the lord I rest in peace
If I die before I wake
Please rejoice this song I sign
As I lay me down to sleep
Pray the lord I rest in peace


sobota 10. srpna 2013

I was a teenage anarchist.

Při psaní minulýho článku jsem si uvědomil, že jsem zase začal pít coca colu, už ani nevím kdy. Dokonce už i občas cháluju ve fast foodech a lá KFC nebo Burger King, v mekáči jsem teda od svých čtrnácti let pořád nebyl, ale asi nebude trvat dlouho poruším to. No a o co vlastně jde? O to, že už rozhodně nejsem antikonzumní rebel, pokud jsem jím někdy vůbec byl. A dokonce se tak už ani nesnažím vypadat.


Colu a spol jsem bojkotoval z takovýho toho dětinskýho levičáctví, boji proti korporacím a blablablabla. A taky i trochu kvůli tomu, že jsem chtěl být zajímavej. Byl to takovej ten pocit, že se tolik nepodílím na chodu tohohle zkaženýho hnusnýho kapitalistickýho světa. Jo tak jsem byl hloupej. Ke cti mi slouží, že jsem aspoň nechodil s cheesburgerem v ruce a punkovým ohozu na demonstrace jako jeden člověk, kterýho znám (a kterýho mám moc rád, jen je občas prostě srandovní). 

Jenomže lepším člověka nečiní to co nedělá, ale to co dělá. Takže tím, že si nekupuješ jednu značku limči nebo nejíš v jedné restauraci nikomu nepomůžeš. Jenom peníze utratíš jinde. Což by dávalo smysl, aspoň ty peníze nepotečou někam doprdele, ale zůstanou třeba tvýmu sousedovi, co má hladový okno s kebabem a on si u tebe zase třeba koupí cigára, žejo. Ale většina těch fast foodů jsou stejně jenom frančízy, který taky zaměstnávají lidi z tohoto města. Takže je to ve výsledku jedno. A jít dneska do shopu a koupit si nějakou slazenou limonádu, tak člověk musí hodně dlouho přebírat, aby nevzal značku co nepatří coca cole. Pár jich samozřejmě je, existuje nějakej výběr. Ale roli taky hraje poměr kvalita  a cena a tak dále. 

Takže co jsem chtěl říct? Že je ze mě v podstatě to, proti čemu jsem se v pubertě tak hrozně vymezoval. Konzument. Jo, už mě nezajímá co odkud je, kdo to vyrobil. Značky jsem nikdy moc neřešil, vždycky mi šlo spíš o samotnej produkt. A pokud je kvalitní, tak si ho koupím. Pozoruju, že můj světonázor se zase dostává do turbulencí s tím, jak stárnu a na věci se dívám jinak. A taky s tím, čím víc mám zkušeností. Za pět let budu určitě zase hodně jinde a pak mě tyhle blbosti doufám přestanou zajímat, protože konečně budu mít ženu, děti, auto a velkej barák, jak to všici chceme, ne? :D Protože:


"Kdo nemění názory, miluje sebe víc než pravdu." Joseph Joubert

To měl být hezkej závěr, ale není. Protože myšlenkovej pochod pokračuje. Lidi nadávají na konzum, na konzumní společnost, jak jdeme do prdele, jak se z lidí stávají tupý ovce, jak mají vymytý mozky a já nevím co všechno. Moc to nechápu. Pokud se to někomu nelíbí, tak ať tak nežije. Nechceš mít vymytej mozek z televize? Kdo tě nutí se na ni dívat? Nebo ji vůbec mít? Kdo lidi nutí trávit víkendy v hypermarketu místo v přírodě? Je to jejich věc, jejich volba. Můžu si ťukat na čelo, ale respektuju, že takhle někdo žije. Pokud se někomu nelíbí takhle žít, tak ať si žije po svým (pokud tím někoho nepoškozuje). Nikdo mu v tom nebrání, každej má zodpovědnost za to jak žije svůj život. 



V podstatě je to totiž hrozně malicherný řešit. Předchozích X generací, počínaje lovcema a sběračema, usilovalo o to, aby žili v takovým světě, ve kterým žijeme my. Neříkám, že tu není spousta problémů, to určitě je, ale to bude vždycky, i kdybychom žili v zemi lízátek a cukroví, tak budeme řešit problém s cukrovkou u malých dětí. Jde o úhel pohledu. Dneska se (aspoň v našich končinách) mají lidi dobře a zlepšuje se to i v ostatních částech světa. Konzum je ok, jsem rád, že ujdu 50 metrů a nakoupím si jídlo na týden. A obzvlášť v naší zemi je fakt málo lidí, co by jim reálně hrozila smrt hladem. Jídla jsou tu všude kvanta, prý jen z vyhozených zbytků ve Francii za jeden rok by se nasytila celá Afrika (tenhle charitativně-africkej problém je zas na jinej článek a tyhle otázky vykořisťování třetího světa jsou moc objemný téma, takže to teď trochu přeskočím). Je super, že si můžu vybrat z 50 druhů jeanů (i když je to v určitým smyslu taky stresující, viz video), monitorů, chleba, piva, knížek nebo čehokoli. A že všeho toho je dost, nehrozí že se ve čtvrtek odpoledne doveze zobží a v pátek jsou prázdný pulty jak někde v KLDR. Neříkám, že je to nějaká svoboda. Svoboda není vybrat si mezi colou a pepsi. Ta spočívá v něčem úplně jiným.



Je to výdobytek civilizace. Směju se všem anarchohippiesluníčkářům, co hlásají něco jako zpátky na stromy. Jo, příroda je krásná, člověk si v ní odpočine, zarelaxuje a uklidní. Ale to je jen výlet. Bez sirek a nože by v lese nikdo koho znám nepřežil dýl jak týden. Příroda je krutá a drsná a proto lidi vytvořili civilizaci a kulturu, zemědělství, průmysl, technologii a já nevím co všechno. Nechci aby mě někdo špatně pochopil - ne nechci zabetonovat celej svět a zaprdět ho zplodinama ze spaloven. Budoucnost patří takové té chytré architektuře co dokáže zabudovat přírodní prvky a zeleň do zástavby, protože zastavěné plochy bude přibývat s tím jak roste počet lidí. Vždycky existuje nějaká cesta a jsme to my kdo si vytváříme civilizaci. Jsem alergickej na to věčný lamentování a fňukání. Většina předchozích generací by se v dnešní době cítila jak v ráji, takže jediný co je třeba udělat je, aby kdybysme se my dostali do doby za dvě sta let připadali stejně. Protože i přes všemožný potíže je tahle doba fajn, můžeme si v noci posvítit, dost možná se dožijeme vyššího věku než čtyřiceti a cesta do Prahy trvá dvě hodiny a ne týden.