V podstatě říká to, že všechno v životě má svůj čas. Což zní poměrně banálně, ale tak už to u těch velkých pravd bývá. Přirovnání k ročním obdobím je přesné. Nic nám nespadne do klína samo. Je potřeba na jaře zasadit, abychom na konci léta sklidili. V zimě je potřeba se připravovat, budovat zázemí, vzdělávat se. Nebo - li: "co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš." Je to i otázka pokory.
Nechci se vymlouvat, je pravda, že jsem dost líný. Ale zároveň u sebe pozoruji zvláštní proměny co se týče předmětu mého zájmu. Jednu dobu mě hodně zajímala historie, pak politika, pak filozofie, pak zase umění a tak dál. Neustále se to proměňuje. Někdy mám potřebu hodně tvořit, jindy spíš hodně číst a jindy zase hodně žít. Všechno jsou to důležité fáze, které se postupně střídají a díky tomu u mě dochází k určitému vývoji. Tak jako člověka rozvíjí literatura kterou čte, tak i lidi se kterými se stýká, případně věci, které sám zažije. Důležitá je ale samozřejmě i kreativita, kterou dokáže využít nabité znalosti a inspirace do čehokoliv nového.
To vysvětluje mimo jiné i to, proč jsem sem dlouho nic nového nenapsal. Byl jsem v té, řekněme, studijní fázi, sbírání informací a jejich přebírání. Trochu jsem zanedbal ty zbývající dvě složky, o kterých jsem mluvil - totiž život (už hodně dlouho jsem nikam nevycestoval a ani pořádně nevím kam, ale vím, že bych měl) a tvorbu (ale tomu člověk prostě neporučí). Ale asi to tak má být. Cítím, že se to zase překlápí - že nadešel čas na změnu. Myslím, že se to netýká jen mě, je to podle mě dost obecný fenomén. Je jen potřeba rozeznat ve které fázi se člověk momentálně nachází a zařídit se podle toho. Nemá cenu cokoliv lámat přes koleno, většinou z toho pak nic není.
V tom videu se taky říká, že by člověk měl trávit skutečně hodně času právě studiem. Tím se nemyslí vyloženě škola, ta je tomu totiž často spíš na překážku. Prostě se dívat trochu kolem sebe, mluvit s lidmi a číst. S tím plně souhlasím, jen je to trochu omezující v tom smyslu, že čím víc toho člověk ví, tím víc ví, že nic neví (ano ano, řekl to Sókrates). Takže pak má mnohem větší problém s tím, aby se se svými myšlenkami někam cpal, protože si je vědom té nejistoty, zda to náhodou všechno není trochu jinak.
Důležitá věc, kterou mě naučilo studium na univerzitě, je uvádění zdrojů a citování. Mnohdy to vypadá jako machrování tím, co všechno člověk zná. Rozhodně mi to ale přijde mnohem skromnější, než přisvojování si velkých myšlenek, které už formuloval někdo dávno před ním. Proto se v následujících článcích hodlám opírat (případně reagovat) o postřehy už někým řečené a formulované. Zatím se necítím být dost fundovaný a vzdělaný na to, oblažovat internet svými "originálními" myšlenkami. Na to je asi ještě hodně času :)
