Život tak nějak proplouvá a ty největší změny se dějou tak postupně, že si jich ani nevšímám. Všechno se mění každým okamžikem. Nikdo není stejnej člověk, jakým byl před vteřinou, minutou nebo rokem. Svět taky není stejnej jako před vteřinou. Všechno se neustále mění, nic není jistý. Lidi, o kterých sis myslel že jsi je znal, jsou někým jiným. Vztahy, tak jako všechno ostatní na tomhle světě, je potřeba udržovat, jinak vadnou a hnijou. Se skillama je to to samý. To, že jednou zaběhneš 100 metrů za 10 sekund neznamená, že už to zvládneš napořád. Tohle mě sere na škole. Jednorázově se naučíš kvanta věcí, ze kterých tě někdo vyzkouší, dostaneš známku a tím to jakože "umíš". Nebo neumíš, pokud neuspěješ. Možná se to dá omluvit tím, že se ve škole z 90% učí jenom nepoužitelný teoretický kecy.
Kdesi jsem zase zahlídl myšlenku, že každým momentem se přesunujeme mezi paralelníma vesmírama. Každým rozhodnutím, který kdokoli udělá, vytváří paralelní realitu. Což je dost zajímavý koncept, který dost souvisí s tou věčnou změnou.
Takže jsem ze sebe vypotil tuhle večerní chvilku filozofie, kterou jsem prostě jen chtěl říct, že....všechno je jinak. Proto je asi blbost nějak ulpívat na minulosti. I když to taky hodně často dělám.
Tohle je trailer na celkem zajímavý film, zkuste to:
