Volby?

Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili. S tímhle heslem se do jisté míry ztotožňuju, ale ne úplně. Nedělám si iluze o demokracii jako takové, natož o té české. Na druhou stranu se mi příčí ten pubertálně vzdorovatej odpor, kterej nic neřeší, má na všechno názor a na nic řešení. Zatím jsem sem o politice nepsal, a ani nehodlám tomu tématu dávat širší prostor, protože mi nepříjde až tak důležitý jak si lidi myslí. K téhle problematice jsem se ale chtěl vyjádřit, protože to teď dělá každej pablb, tak proč ne taky já?

Takže volit prezidenta půjdu. Už jen kvůli klidu svýho svědomí. Nečekám nějakou zásadní změnu, nedělám si planý naděje. Nikdo z těch kandidátů není ideální, u každýho najdu důvod proti. Takže budu volit spíš vylučovací metodou toho, kdo se v mých očích nejvíce blíží ideálu. A tím ideálem není ani Klaus ani Havel. To je takový nešvar české politické mapy. Buďto je člověk havlovec aka "pravdoláskař" nebo kalusovec. Třetí možnost je asi ta nejhorší, a to je bolševik. Tohle zkreslení mi hrozně vadí, nesouhlasím ani s jedním z těch směrů, na každým něco je, ale jako celek ho prostě nemůžu přijmout za svůj. Takže dalším kritériem bude volba někoho, kdo tohle paradigma nabourá. Což znatelně zužuje škálu kandidátů. Když bych to vzal do důsledku, tak by tam nezbyl asi nikdo. Hlavní je aby to byl člověk, kterýho jsem schopen si vážit za jeho práci i další činnosti, za jeho morální kredit, bez pochybných vazeb na všechny možný i nemožný mafiány, ať už pražský, kremelský,bruselský nebo londýnský. A pak samozřejmě je nutný nějaký názorový průsečík, ale vzhledem k postavení a pravomocím prezidenta jsou pro mě důležitější předchozí kritéria.

 Jsem zvyklý o věcech přemýšlet z různých úhlů pohledu, a tak zrovna nad touhle volbou hodně přemýšlím. Mimo jiné i proto, že to bude vlastně poprvé co půjdu k volbám. To ale považuju za přínos, protože mě to donutilo znovu se zamyslet nad svýma politickýma a společenskýma postojema/názorama. To beru jako hlavní plus celé téhle šaškárny. To zamyšlení se nad tím jaká naše společnost a země je, a kam by měla směřovat. Co je pro ni důležitý. To, v čem jsme dneska, není přijatelný skoro pro nikoho. A tak je potřeba najít nějakej směr, který nás vyvede z tohohle blata. Prezident o tom může maximálně kecat, rozhodně s tím ale sám zas tak moc nenadělá. Společnost jsme totiž my všichni. Já, vy co to tu čtete, vaše máma, pokladní v Albertu,  člověk co vedle vás dneska seděl v šalině nebo dítě, který běhá po parku. Je potřeba si uvědomit, že to v čem tu žijem není tam venku, není to nějak daný zhůry. Všichni jsme toho součástí a sami to utváříme. Tím co říkáme a hlavně tím co děláme. Nemůžeme čekat od nějakých politiků nebo kohokoli jinýho spasení jakoby to měli být nějací mesiáši. Je to na každým z nás. Jak řekl Gandhí: " buď tou změnou, kterou chceš vidět ve světě".

Proto odmítám volit podle různých průzkumů a manipulačních videí. Chci volit tak, jak to považuju za nejsprávnější. Zatím nejsem stoprocentně rozhodnutej koho tam hodím, ale ta cesta je pro mě možná důležitější než cíl. Koho tam nakonec hodím neřeknu, mám na to právo zakotvený v ústavě.