Lenoch.

Kdo mě zná, ví, že mám dvě zásadní charakterový vady. První je nedochvilnost, spojená i s určitou nezodpovědností nebo neschopností. Tohle je věc, která obtěžuje i moje okolí, a tak se snažím to co nejvíc omezit. To znamená, že už na sebe nenechám někoho čekat v mínus dvaceti stupních půl hodiny. Zkrátka než aby na mě byli lidi nasraní, tak si na to dám pozor. Ok. 

Druhou vadou je lenost. A tohle je věc, kterou škodím hlavně sám sobě. Vždycky když mám něco zařídit, tak to odsouvám, když mám něco udělat tak to odsouvám nebo nějak zašmelím. Hrozně rád spím nebo se jen tak válím a jsem schopen to provozovat třeba několik dní v kuse, když na to příjde. Pak se ale cítím provnile a tak jdu na deset minut něco dělat, třeba jdu na procházku něco nakreslím, přečtu eventuelně třeba napíšu na blog. A pak zas zevl, čumím třeba na nějaký seriály (v lepším případě) nebo poslouchám muziku. Ok, chodím do školy, jenže vysokoškolskej systém tomuhle dost nahrává, protože se tam něco začne dít až o zápočťáku a do té doby je největší námaha kterou proděléte zvednutí prdele a přemístění se z jedné učebny do druhé. Se zápočťákem a zkouškovým sice začnou větry, ale pokud si člověk dokáže dobře a efektivně rozvrhnout čas, tak to není až taková krize. Tím si nestěžuju na ten systém, vlastně mi celkem vyhovuje, ten problém je spíš u mě. 

Pokud nejsem ve škole nebo v práci (na brigádě) mám hodně času, ale prostě ho nedokážu využít kvůli svojí lenosti. A taky proto, že se neumím nudit. Většina lidí se nudí a tak jde něco dělat. Ale já se nenudím skoro nikdy. Leda když musím dělat něco co nechci, ale pokud nemusím dělat nic, tak mě to fakt nevadí. A to se mi nelíbí, protože pak příjde slabší chvilka a já si uvědomím ty kvanta promrhanýho času tím, že jsem dělal něco, a už vlastně ani nevím co. Dejme tomu, že mám nějaký sny nebo plány, ale ty sny se nesplní tím, že mi spadnou do klína, žejo. No a co teď s tím? Navíc mi v motivaci moc nepomáhá to, že většina věcí co se mi povedla se udála celkem neplánovaně a bez většího úsilí, zatímco věci na kterých mi záleželo se většinou nějak zesraly. Takže co si pak z toho člověk vezme jako poučení? Hm. 

Lenost je jeden z hlavních hříchů (doufám že jste viděli film Seven s Morganem Freemanem). A myslím že má celkem přímou spojitost se závistí. Se kterou mám taky trochu potíž. Takže je to celkem boj.