Neverending winter

Ok, zprávy o počasí by člověk hledal asi všude jen ne tady. Ale já si nemůžu pomoct. Nesnáším zimu, sníh a tmu. Tma už není tak hrozná, ale zima ve městě je obzvlášť opruz, protože místo sněhu jsou všude jen hnědý sračky. A do toho vítr když musíte deset minut čekat na šalinu. Zdravej jsem jak rybka, to musím zaklepat, ale dost mě to vysiluje psychicky. Při každým pohledu z okna na tu bílou sračku všude kolem se prostě naseru. Nejhorší je že nevím na koho, je to taková ta abstraktní nasranost. Mám rád jaro, na který jsem už touhle dobou byl vždycky zvyklej. Těším se až uvidím venku aspoň kousek zeleně nebo modrýho nebe.

Protože začínám být utahanej a frustrovanej z tohohle všeho, nějak mě opustil veškerej elán a zápal pro cokoli a jen počítám dny, což rozhodně není správný. Tuhle zimu jsem se držel dobře. Obyčejně zimu přetrpím, ale letos jsem se držel asi tak do půlky ledna. Pak jsem počítal že maximálně měsíc a půl nějak překlepu a bude to OK, ale tohle posraný počasí mi udělalo dost čáru přes rozpočet. Celkově mám pocit že zas všechno stojí, nikam nespěje a nic se mi nechce. Snažím se to nějak překonávat, ale moc to nejde, jedu na solární energii a když je celý dny takhle hnusně....jsem otrávenej.

Takže se těším na jaro, většinou s jarem přichází nějaká změna a progres, mám to období rád, jak už jsem řekl. Ale začínám mít strach, že tahle zima bude už napořád. Že média nám pořá slibujou, že "příští týden se už oteplí" a budou to dělat tak dlouho dokud to půjde, i když vědí, že to tak není. Že jaro nikdy nepříjde, že už navždycky bude zima, protože přestal proudit golfský proud, nebo roztály ledy v antarktidě nebo v rusku zase vybuchla nějaká elektrárna.