Random.

Původně jsem chtěl psát o něčem úplně jiným, ale jak už to bývá, nepíšu :D. Jen mě napadlo pár věcí ohledně funkce náhody ve vlastním a myslím že i v životě obecně. Náhoda je totž vždycky to, co nějak posune ten cyklus, o kterým sjem už mluvil, někam dál. Hodně často jde o to, že potkáte nějakýho člověka, kterej dá vašemu životu úplně jiný rozměr. Nebo že se rozhodnete pro něco naprosto nečekanýho, třeba že jedete jinou cestou než běžně do města. Nebo se dva dny před odjezdem někam rozhodnete, že tam pojedete/nebo pojedete jinam. Pointa je v tom, že to aby se mi to vyplatilo neovlivním. Protože když je to takovej ten kalkul jakože "pojedu tudma, určitě potkám někoho zajímavýho nebo se něco stane" tak se nestane nic a jen si zajedu. Takže si tu náhodu uvědomím většinou až zpětně. Prostě to příjde nějak mimochodem, což mi trochu dává naději v těhhle deštivejch nudnejch dnech. Hodně často věci příjdou tak nějak samy. Hodně úspěšných lidí přišlo k tomu co dělají jak slepí k houslím. A sám vím, že čím víc o něco usiluju a chcu to, tím míň to jde.

A to mě dovádí k takovýmu trochu rozporu. Včera jsem viděl tenhle post na 9GAGu:

Sice ani jednu z těch věcí nemám rád, ale jde tu o ten princip. Jestli je lepší si tvrdohlavě jít za svým a pořád to zkoušet, dokud to nevyjde, nebo se na to zavčas vykašlat a jít dělat něco jinýho. Protože z vlastní zkušenosti vím, že to na čem mi hodně záleží většinou nikam nevede, nepovede se to a jsem z toho jen frustrovanej. A ty věci co příjdou tak nějak mimochodem, samy a já je ani nepoažuju za nějak důležitý, nakonec shledám jako fakt povedený. Ať už jde o vztahy nebo dejme tomu nějaký úspěchy "pracovní" kdybych tomu měl dát nějakej název :D. Takže jsem z toho trochu zmatenej, protože se mi nechce věnovat horečný úsilí pro něco o čem pak zjistíém že vlastně není úplně to pravý, když vím, že to jde i velice snadno.

A taky je fajn potkávat různý nový lidi, kteří člověku rozšíří obzory. Poví mu svůj příběh a tak. Zas člověk vidí trochu větší kus světa, životy skutečných ostatních lidí. Nepřečte si je v knížce ani je nevidí ve filmu. Slyší je od těch lidí samotných. A ty lidi taky většinou potkáte náhodou. A nebo oni vás.

To samý knížky a kapely. Náhodou je někde objevíte a ony vám změní život. Takže je potřeba mít otevřenou mysl a neuzavírat se do svýho ghetta. Vždycky si opakuju, že v životě je spousta cest a spousta možností a je potřeba si život cpát do kapes, protože na smrtelné posteli lidi nejvíc litují toho co neudělali. Takže až příště budu hrát Rise of Nations, dám si random výběr národa i mapy :D