I feel love...well....i dont....nevermind

Jak tak žloutne to listí a je dřív tma, bývám z toho trochu naměkko. V podstatě jsem hodně citlivý člověk, i když to tak někdy nemusí vypadat. A tak i človek jako já někdy potřebuje pohladit, dát pusu nebo tak různě...

Can anybody find me somebody to love?

Each morning I get up I die a little

Can barely stand on my feet

Take a look in the mirror and cry

Lord what you're doing to me

I have spent all my years in believing you

But I just can't get no relief,

Lord!

Somebody, somebody

Can anybody find me somebody to love?

I work hard every day of my life

I work till I ache my bones

At the end I take home my hard earned pay all on my own -

I get down on my knees

And I start to pray

Till the tears run down from my eyes

Lord - somebody - somebody

Can anybody find me - somebody to love?

(He works hard)

Everyday - I try and I try and I try -

But everybody wants to put me down

They say I'm goin' crazy

They say I got a lot of water in my brain

Got no common sense

I got nobody left to believe

Yeah - yeah yeah yeah

Oh Lord

Somebody - somebody

Can anybody find me somebody to love?

Got no feel, I got no rhythm

I just keep losing my beat

I'm ok, I'm alright

Ain't gonna face no defeat

I just gotta get out of this prison cell

Someday I'm gonna be free, Lord!

Find me somebody to love

Can anybody find me somebody to love?

A tak když na mě dolehne ta podzimní melancholie, říkám si že bych se rád k někomu přitulil a tak různě, však to znáte. Prošel jsem si poslední dobou (to znamená něco přes dva roky) takovým malým očistcem s jednou slečnou a díky tomu jsem si uvědomil spoustu věcí. Ona pro mě hodně znamenala, myslím že jsem nikdy neměl nikoho tak rád jako ji, ale  už to prostě takhle dál nešlo. Nikam to nevedlo, bylo to o ničem a nic mi to nedávalo snad jen krom chvilkových iluzí že mi patří než se na mě zas vysrala aby byla s nějakým kriplem a pak zas přilezla.... Potíž je /když zabrousíte  do starších článků je tam o tom nějakej žvást/ že ona byla tzv. Porshe. Prostě je těžký najít jakoby náhradu abych si nepřipadal jako zoufalec co se spokojí s čímkoli jen aby nebyl sám. Je pravda že jsem hodně náročný a čím dýl nikoho nenacházím tím víc je ta moje představa konkrétnější a konkrétnější. Takže je nakonec dost možný že bude tak přesná, že takovej člověk ani není. Ale aspoň konečně vím co chci a ne co nechci ! Mám dost jasnou představu o vzhledu /ale ta představa obsahuje celkem širokou škálu/, povaze a zálibách té slečny. A to je v prdeli. Protože hledat podle takovéhle šablony vylučuje faktor randomu, kterej je zrovna v téhle oblasti dost podstatnej. To že potkáte někoho a prostě se vám nějak zalíbí ani nevíte proč....Ale já jsem idiot a začnu mít pocit že to pořád není to ono, že mě někde utíká holka která je prostě dokonalá. Tak nějak vím že nikdo takovej není....Ale nechci si to přiznat. A hlavně....hlavně už jsem dlouho nepotkal nikoho u koho bych si řekl: "Doprdele to je ale krutá holka!". Ale to je asi dobře protože pak to většinou skončilo dost tragicky nebo trapně. Nakonec těch pár málo "vztahů" co jsem navázal začalo docela dost nenápadně...Takže jsem jak 12ti letá holka co čeká na svýho zasranýho prince na bílým koni. Jen u mě je to Ramona Flowers nebo bůhvíkdo :D

A v neposlední řadě já taky nejsem zrovna ztělesněním mužské atraktivity. Popravdě mě neustále příjemně překvapuje ta pozornost věnovaná mé osobě opačným pohlavím. Asi se se mnou hezky povídá nebo já fakt nevím....

A tak se trochu bojím, že nakonec zůstanu sám na celým světě, zestárnu sedíc u škopku v hospodě nebo v nějaké debilní práci co mě bude srát. Ale naděje umírá poslední, ne?