No dobře, asi trochu kecám. Je to fajn mít někoho rád. Nikdy jsem neměl žádnej delší, vážnější vztah. Ale když to tak pozoruju, někdy snad ani moc není o co stát. Leda tak ten sex možná :D. Příjde mi, že hodně lidí zduchní v poměrně nízkým věku. V 18ti se chovaj jako usedlí fotři. A celkově jsou takoví zanudění, nemaj čas na kámoše a tak různě. Prostě s nima už není taková sranda. Ale oni si to neuvědomují. A vy jako jejich kamarádi vlastně taky moc ne, leda až v momentě kdy už není cesty zpět. Hm, možná to píšu hodně z pozice "vlka samotáře" a asi bych mluvil jinak mít dva roky buchtu. Ale tak už to prostě je, nejde být objektivní, i když je potřeba se o to snažit tak toho nikdy nikdo úplně nedosáhne....
Naštěstí nic není definitivní a tak se čas od času někdo rozejde. Pak nastávájí první týdny pohody chlastání s kámošema a očekávání toho co bude. Po vou týdnech dotyčnýmu dojde že nic nebude, všecko bude stejný, sedí sám s vystydlým kafem, čumí z okna a pořád musí myslet na bejvalku. Bavil jsem se o tom se spoustou lidí a existuje několik zásadních problémů po rozchodu (vlastně teď mluvím jen z části z vlastních zkušeností, ale občas poslouchám i ostatní lidi, tkaže skládám mozaiku....). První a nejtěžší je asi problém fixace. Ostatní do vás pořád budou frčet tu sračku se "spoustou ryb v moři", ale to je ošemetný a funguje to jen pokud dotyčná nebyla vaše milovaná polovička ale jen "mladá". Pak vám rozchod maximálně trochu srazil ego. Ale jinak je to celkem blbý, vždycky si vzpomenu na tu pasáž z Malýho Prince o lišce. Tam je to přesně popsaný. Další problém je syndrom "přesedlání z porshe na trabant". Prostě vaše drahá byla tak super (porshe), že všechny ostatní pak prostě....jsou o level níž (trabant) a tak.... a tak radši chodíte pěšky :D Třetí problém je prázdnota, ale to se naštěstí dá řešit nejlíp. Když s někým chodíte tak mu prostě věnujete hodně času a energie a když tu najednou není, je to pro člověka najednou hrozně frustrující. Takže je dobrý hnedka začít něco dělat, nemusíte si hned hledat někoho jinýho, stačí se prostě pustit do čehokoli co vás nějak využije ten rázem uvolněnej čas a energii a nakonec je to možná i produktivnější :D
No ale zpět ke mně. Jsem sám a už jsem si na to zvykl. Až tak, že možná mám problém s někým navázat vztah. A nebo jsem jen moc náročnej (vzpomeňte na trabant :D). A ani nějak nehledám aktivně, myslím že touhle dobou je potřeba si v sobě urovnat všechny věci a nějak se najít, aby ta slečna pak před sebou měla jakž takž funkční osobnost a ne hroudu afektů, mindráků a nekonzostentních názorů na všechno od jaderné energetiky po tureckou literaturu :D
Když nic, mám tu svoji platonickou lásku, Gabi Cilmi. Je hezká, je to bruneta,umí hezky zpívat, a třeba je i chytrá a milá....kdo ví... :D
Žádné komentáře:
Okomentovat