Podzim.

Technicky vzato je ještě léto, ale zítra mi začíná škola, takže už to beru tak, že pomalu začíná podzim. Podzim mám rád, jediný co mě na něm sere je, že je po něm zima. Kdyby pak hned bylo jaro, bylo by to fajn. Zimu nesnášám.

Podzim je fajn, takový zadumaný, lehce melancholický údobí. Lístí žloutne a padá do ksichtu na procházkách parkem s cigaretou a knihou a přemítáním o smyslu života. Ještě není taková zima aby se nedalo být venku ale zároveň už není zabijácký vedro a slunko už taky moc nesvítí.

A tak nějak mi příjde, že se většinou stane hodně věcí. V tomhle období. Možná je to tím, že se všici vrací do škol a do svých prací z dovolených, tím že jsou všici zas nakoncentrovaní na jednom fleku a ne každej kdoví kde. Kolem Vánoc se to zas zpomalí a pak zas až na jaře se život nějak probere. Myslím že mám podzim rád tak nějak už odmala. Protože rád sním a podzim je nejlepší čas na snění. Takovej krásně melancholicky zasněnej ten podzim je.