Bring down the government. They don't speak for us

Je zvláštní, že i když politický/společenský témata docela často probírám v diskuzích s kedekým a taky o nich často přemýšlím, semka o tom nějak moc nepíšu. Nevím jestli je to dobře nebo špatně. Pravda je ta, že zrovna v těhhle otázkách se moje názory vyvíjí hodně rychle. V těch kvantech informací co se na člověka hrnou je hodně těžký se dobrat nějakýho závěru. Pokud teda nehodláte být demagogičtí omezení řvouni jak z diskuzí na novinky.cz.

Možná se trochu bojím nějak víc prezentovat svoje názory na určitý problémy takhle otevřeně prostě proto, že někdy nemám dostatečnej přehled a podklady pro svý tvrzení. A popravdě se mi nechce věčně dohledávat informace v těch mracích dezinformací,polopravd nebo dokonce lží co kolují všemi médii. Proto je pro mě směrodatný to co vidím, co žiju, co slyším od lidí který potkám. Nechci tím říct že žiju ve svým mikrokosmu a zajímá mě jen kdo s kým kde a nebo jakej si mám stáhnout film. Jenom se snažím brát s rezervou ty věci, který se ke mě dostávají zprostředkovaně skrz média nebo i školu. Vždycky víc dám na svědectví z první ruky. Je dobrý si věci proklepnout z víc stran, stojí to sice trochu víc času, ale aspoň pak nejsem za úplnýho debila. Další věc je, že někdy se člověk nechá strhnout emocema a zapálí se pro něco, co se pak ukáže jako ne uplně košer. To se mi stávalo když jsem byl 14ti letej radikál a v hodinách občanky mi bylo jasný jak je to všechno špatně.

Každopádně. Absence těhhle témat na mým vlastním blogu mě samotnýho zaskočila. Možná by si zasloužily víc místa mezi všema těma výlevama srdíčka, kecama o muzice a rádobyfilozofickejma pseudomoudrama.